Historie, současnost a vize
Domov sociálních služeb Slatiňany (DSS Slatiňany) byl založen v roce 1926. Vznikl z iniciativy Školských sester sv. Františka, které vyhověly žádosti Zemského úřadu v Praze, aby přijaly do své péče rovněž děti mentálně postižené. Řádové sestry stavebně přizpůsobily budovu, která do té doby sloužila jen školským a výchovným účelům a z ústavu v Opařanech bylo v tomto roce přijato prvních 50 dětí s mentálním postižením.
Ještě předtím ovšem řádové sestry absolvovaly speciální kurz pro výchovu dětí s mentálním postižením a odborný výcvik na dětském oddělení Nemocnice Pardubice. Domov byl tedy zřízen Zemským úřadem, a to na podkladě smlouvy, kterou tento úřad vypracoval společně se Školskými sestrami.
Odborný dohled nad nově založenou institucí vykonával MUDr. Karel Herfort z Prahy, který do zařízení pravidelně, jednou za měsíc, přijížděl. Zemský úřad si též vyhradil přímý dohled nad ošetřováním, léčbou i stravováním svěřených dětí, dosazoval a honoroval ústavního lékaře. Do zařízení byly přijímány nejdříve jen děti do 10 let věku, později i starší.
V roce 1936 byla budova stavebně rozšířena a počet uživatelů využívajících poskytovanou sociální službu stoupl na 240.
Období 2. světové války ústavní zařízení přečkalo beze změn.
V roce 1949 došlo k podstatným změnám v řízení domova. Budova, pozemky i veškeré zařízení přešlo do majetku státu. Vedení ústavu převzal stát – nejprve prostřednictvím České katolické Charity.
V roce 1960 domov přešel, stejně jako ostatní sociální ústavy, pod jednotnou správu Státního úřadu sociálního zabezpečení a po stránce organizační i výchovné byl řízen z tohoto ústředí. Hospodářskou správu převzal odbor sociálního zabezpečení ONV Chrudim, který toto zařízení později začlenil do Okresního ústavu sociálních služeb (OÚSS) Chrudim, který sdružoval pod jednou správou všechna sociální zařízení v okrese.
V roce 1986 byl dán do provozu tzv. nový pavilon, aby se rozvolnily přeplněné místnosti původní budovy a bylo dostatek prostoru pro výchovnou práci se svěřenými dětmi i ostatními, nyní již dospělými lidmi s postižením, neboť v té době už mělo zařízení více než 300 uživatelů. Přístavbou také vzniklo nové zázemí i pro správní úsek.
Po roce 1990 se začala původní budova stavebně upravovat tak, aby vznikaly „bytové jednotky“. Ty byly budovány se záměrem poskytnout každému oddělení, do nichž byl ústav organizačně rozdělen, samostatnější zázemí a do života obyvatel tak vnést více soukromí. Těmito snahami byly do stále přetrvávajícího ústavního (institucionálního) pojetí péče vnášeny zjevné humanizační tendence.
V návaznosti na tyto stavební úpravy došlo v roce 1992 k podstatné organizační změně v uspořádání života uživatelů domova. Klasická ústavní zdravotní oddělení a výchovná oddělení byla zrušena a nahrazena tzv. „rodinnými buňkami“, tedy již zmíněnými, relativně samostatnými organizačními jednotkami čítajícími 12 – 15 uživatelů. V každé „rodinné buňce“ spolu žili uživatelé různého věku a různého stupně postižení. Snaha o poskytnutí většího pocitu bezpečí pro uživatele byla umocňován tím, že o každou takovouto „rodinnou buňku“ pečoval i relativně stálý okruh zaměstnanců. V témže roce, tedy v r. 1992, po zrušení OÚSS Chrudim, získal DSS Slatiňany právní subjektivitu. To byl významný prvek pro jeho další rozvoj.
Rok 1996 přinesl otevření tzv. Slunečního domu, což byl významný mezník v životě domova. Zde byl realizován projekt chráněného bydlení a pracovně terapeutického i pracovního uplatnění uživatelů DSS Slatiňany v chráněných dílnách. Tento projekt byl pozoruhodný i po stránce technické – Sluneční dům je celoročně vytápěn sluneční energií včetně ohřevu teplé užitkové vody a na jeho střeše je instalována i malá fotovoltaická elektrárna.
V roce 2003 se stává zřizovatelem domova Pardubický kraj.
K dalšímu rozšíření a zkvalitnění ubytovacích možností přispělo v roce 2004 otevření dalšího objektu v areálu Slunečního domu. V rekonstruované budově bývalého hospodářského stavení vznikly nové skladové prostory chráněných dílen a 3 bytové jednotky sloužící pro ubytování 14 uživatelů. Pro vytápění a ohřev užitkové vody byl v tomto případě realizován další ekologický projekt – spalování biomasy.
Ani hlavní areál DSS Slatiňany nezůstal bez technických zajímavostí – celý objekt je zásobován z vlastního vodního zdroje a napojen na dvě kogenerační jednotky, které při maximálním výkonu vyrábějí až 97 kW vlastní elektrické energie.
Snahy o další vylepšování poskytovaných sociálních služeb pak přináší další změny. V létě roku 2006 byl otevřen nový mikroareál v němž byly vybudovány 4 dvoupodlažní domky rodinného typu s bezbariérovým přízemím.
V každém z těchto 4 domků bydlí 8 – 9 uživatelů, a to výhradně v jedno až dvoulůžkových pokojích. Domy jsou koncipovány tak, aby po stavebně technické stránce plně respektovaly nejenom platné standardy kvality poskytovaných sociálních služeb, ale i další nároky kladené na moderní bydlení.
Dalším projevem snah o zkvalitnění života handicapovaných spoluobčanů, ale i snah o propojování života obyvatel domova s okolním městem byl prosinec 2006, kdy byl otevřen koupelový (plavecko-rehabilitačního) vyhřívaný zastřešený bazén. Ten byl dobudován se zapojením finančních fondů EU (program SROP). Bazén je, kromě uživatelů domova, využíván též žáky mateřských škol ze Slatiňan a okolí, slouží i některým místním spolkům, např. Svazu diabetiků aj.
V r. 2008 získal DSS Slatiňany do pronájmu rodinný domek ve Slatiňanech, který stojí v běžné zástavbě a v němž bydlí 6 uživatelů. V tomto případě už šlo o jasně integrační způsob bydlení a tento trend v následujících letech enormně zesílí.
Značné změny do života DSS Slatiňany totiž vneslo jeho zapojení se do projektu Transformace sociálních služeb. Projekt Transformace byl významně podporován MPSV ČR, Pardubickým krajem a EU (prostřednictvím jejich finančních fondů.
V rámci tohoto projektu bylo přestěhováno celkem 144 uživatelů, jejich počet se snížil na 270 a počet pracovníků se zvýšil asi o 45. Projekt vnesl do života zařízení prvky skutečné integrace a inkluze, a to za současné deinstalace ústavních prvků (deinstitucionalizace).
Součástí projektu spolufinancovaného z 85 % z finančních prostředků EU, z programu IOP (integrovaný operační program), ze 7,5 % z prostředků státního rozpočtu a ze 7,5 % z prostředků Pardubického kraje byly postupně pořízeny 2 byty a vystavěno 12 dvojdomků rodinného typu. Dvojdomky a byty se nacházejí na území 2 okresů (Chrudim a Pardubice) v okruhu do 12 km od Slatiňan. V rámci tohoto projektu bylo investováno 188 000 000 Kč.
V roce 2013 byl zprovozněn 1 byt pro 4 uživatele (služba chráněné bydlení) v Chrudimi, v lokalitě Na Špici.
V roce 2014 byl zprovozněn rovněž 1 byt pro stejný počet uživatelů v téže službě a ve stejné lokalitě.
V červnu r. 2015 bylo uvedeno do provozu 12 dvojdomků v následujících městech a obcích:
- Slatiňany: 1 dům o 2 samostatných domácnostech, přičemž každá slouží 6 uživatelům
- Slatiňany – Škrovád: 2 domy, z toho jeden o 2 domácnostech (každá pro 6 uživatelů) a jeden o 2 domácnostech (každá pro 4 uživatele)
- Chrudim – Vlčí Hora: 1 dům o 2 domácnostech (každá pro 4 uživatele)
- Chrudim – Vaňkova ul.: 1 dům o 2 domácnostech (každá pro 6 uživatelů)
- Chrudim – Markovice: 1 dům o 2 domácnostech (každá pro 6 uživatelů)
- Chrudim – Píšťovy: 1 dům o 2 domácnostech (každá pro 6 uživatelů)
- Chrudim – Medlešice: 1 dům o 2 domácnostech (každá pro 6 uživatelů)
- Bylany: 1 dům o 2 domácnostech (každá pro 6 uživatelů)
- Lány: 1 dům o 2 domácnostech (každá pro 6 uživatelů)
- Zaječice: 1 dům o 2 domácnostech (každá pro 6 uživatelů)
- Staré Jesenčany: 1 dům o 2 domácnostech (každá pro 6 uživatelů)
Všechny výše uvedené domy jsou typu bungalov, tedy přízemní, bezbariérové a nacházející se na oplocených pozemcích. Všechny stojí v běžné zástavbě a podporují sociální začleňování svých obyvatel do většinové společnosti.